Ida Kelarová (Bittová)

Full version

Ida Kelarová, rozená Bittová (10. 2. 1956) prožila svoje dětství ve Vrbně pod Pradědem, Prešově, Opavě, Brně a Horných Salibách. Otec Koloman Bitto byl vynikajícím hudebníkem. Pracoval v Brněnském rozhlasovém orchestru lidových nástrojů (BROLN) a předal jí lásku k muzice. Sestra, Iva Bittová, je také velice uznávanou a úspěšnou umělkyní.

V Idině duši se snoubí spontánní tvořivá síla a láska romského člověka (po tatínkovi), a hloubka kulturního dědictví i cílevědomá pracovitost pocházející české poloviny (maminka pochází z Moravy, byla učitelkou). Ida Kelarová věří, že hudba je zde proto, aby nám pomohla zhojit rány, které v sobě každý nosíme.

Ida Kelarová studovala nejprve na lidové škole umění v Opavě a poté na Janáčkově konzervatoři v Brně (hru na klavír a violoncello). Vynikající průpravu jí dalo působení v Divadle na provázku v Brně (1975-1982). Jako herečka a zpěvačka zde pod drobnohledem režisérů přetavila svoje ego do nové formy.

Odtud v roce 1982 odešla do zahraničí. Ve Velké Británii začala koncertovat a učit romské písně. Také se zde vdala (jejím mužem byl Tony Welch). Zanedlouho začala být žádána také v dalších zemích – několik let žila v Dánsku, Norsku. Jako sólová zpěvačka a hlasová pedagožka, později také sbormistryně a producentka se stává nepřehlédnutelnou osobností evropské hudební scény.

Když se v zahraničí dozvěděla o smrti svého otce, vyvolalo to v ní silné emoce. Díky hudbě se jí podařilo tuto nelehkou situaci zvládnout. Objevila novou polohu svého hlasu a sama sebe. Možná proto Ida Kelarová nezavrhuje smutek, strach a další emoce, které obvykle chápeme jako negativní a stala se lepší muzikantkou a také originální učitelkou ve svých hlasových  workshopech. Ida Kelarová předává tuto filozofii lidem a dětem po celém světě. Nejvíce ji naučil samotný život.

V roce 1995 se Ida vrací do České republiky a začíná budovat svůj život nanovo. Zakládá Mezinárodní školu pro lidský hlas (International School of Human Voice) a  předává svým studentům a účastníkům kurzů to, co považuje za nejdůležitější – schopnost poslouchat, naslouchat sám sobě a následovat svůj vnitřní hlas. Ida Kelarová netrénuje ani tolik hlasivky svých žáků, jako spíš jejich odvahu sáhnout hluboko dovnitř a projevit svou pravou podstatu. Věří, že právě tuto moc hlas, který může rezonovat s duší každého zpívajícího člověka, má.

Během let působí Ida Kelarová v několika kapelách a sborech, organizuje mezinárodní hudební setkání a dílny nebo multietnické projekty (např. festival Gypsy Celebration na hradě Svojanov). Vystupuje na různých evropských pódiích a vede pěvecké sbory, které založila – Apsora, Čhaje, Bogoro a Čhavorenge. Jako umělecká vedoucí projektu spolupracuje se skupinou Kale Věry Bílé. Se svým životním partnerem Desideriem „Dežo“ Duždou zakládá skupinu Romano Rat (Romská krev), se kterou koncertují po celém světě.

Později zakládá skupinu Jazz Famelija, se kterou spolupracuje a reprezentuje romskou kulturu i v současnosti. Mezi hudebníky Jazz Famelija patříklavírní virtuos Ondrej Krajňák, kontrabasista Tomáš Baroš, bicista Marian Ševčík nebo vynikající perkusionista Yonatan Bar Rashi a další.

Setkání s Desideriem „Dežo“ Duždou, vynikajícím hudebníkem, chápe jako klíčový moment svého života. Desiderius Dužda je autorem jejích písní a jejím osudovým mužem. Ida jeho písně interpretuje, aranžuje a produkuje. Spolupracují již 25 let. V roce 2001 byla Ida Kelarová nominována na cenu Českého lva za hudbu k filmu Zpráva o putování studentů Petra a Jakuba.

Ida věří, že každý člověk potřebuje správně dýchat, aby mohl zpívat. Protože právě někde tam hluboko uvnitř se nachází pravdivý hlas každého z nás. Říká, že v každém z nás je neuvěřitelná síla, a zpěv ze  srdce tuto sílu uvolňuje, a nelze oddělovat svoji bolest od radosti. Tehdy se interpret nemusí schovávat za žádnou masku a může rozdávat své dary. Ostatně tento tvůrčí proces rozdávání  sebe samé považuje Ida za pravé dědictví svých romských kořenů.

Ida nedělá rozdíl mezi lidskými emocemi, vše je pro ni součástí tvůrčího procesu a kultury předků. Idina práce zahrnuje prvky muzikoterapie a laboratorní hereckou práci. Ona sama i zpěváci, které vede, podstupují při každém vystoupení transformaci. V té odevzdávají vše, s čím přišli. Při vystupování Ida Kelarová odevzdává jen to, co sama prožila a podporuje v tom také svoje svěřence. Ida Kelarová neusiluje o technickou dokonalost, ale dává přednost opravdovosti daného okamžiku, což jí druh hudby, kterou dělá, plně umožňuje.

Podstatou její lektorské práce je chápání křehkosti každého interpreta zvlášť. Podle Idy mohou zpívat i lidé, kteří si někdy v minulosti vytvořili psychický blok. Stačí k tomu uvědomování si vlastních chyb, odpuštění sobě a druhým a otevřenost vůči životu.

Její pěvecké workshopy jsou otevřené všem lidem, kteří cítí potřebu v sobě najít odvahu projevit svůj hlas, prožít sílu strachu, který nám obvykle brání v tom, abychom se zhluboka nadechli, otevřeli svá srdce a zazpívali svou píseň. Ida věří, že když najdeme odvahu projít strachem a své emoce upřímně prožijeme, můžeme vytvořit něco krásného a zlepšit tím  svět kolem nás.

Ida Kelarová zasvětila zpěvu a práci s emocemi celý svůj život. Podle ní je kumulování strachu, smutku a hněvu omylem, jelikož tato rozkladná síla pak působí proti člověku (ať už uvnitř nebo vně).  Na svých pěveckých workshopech nabízí pomyslnou třetí cestu, snad i kvůli svým životním peripetiím, kterými si sama prošla a jež jí zachránilo život. A toto předává dál také svým studentům.

Ida je matkou dvou dětí – Tomáše Kelara a Nicole Welch – Hall a má také šest vnoučat. Mezi svoje děti počítá ale také členy dětského pěveckého sboru Čhavorenge, který založilav roce 2011. Životní poslání Idy Kelarové je v posledních letech naplňováno právě  péčí o  děti a mládež.

Od roku 2014 spolupracuje Ida Kelarová úspěšně s Českou filharmonií.

Společnost Ara Art a přes 200 romských studentů ji v roce 2015 nominovali a ocenili za její činnost a přínos v oblasti romské kultury.

Společnost pro hudební výchovu (zal. roku 1934) udělila Idě Kelarové cenu Jaroslava Herdena za dlouhodobé úspěšné působení v oblasti mimoškolské hudební výchovy, práci s dětmi a mládeží (znevýhodněné děti a mládežnické pěvecké soubory).

V roce 2018 udělila Nadace Pangea Idě Kelarové cenu za „úsilí za nápravu věcí lidských“. V roce 2019 získala Ida Kelarová ocenění Královské švédské akademie hudby.

Share:
© 2021 Ida Kelarová