Zpívej jako hora

Místo: penzion Galerie
Jedlová
Jazyk: česky, slovensky
Cena: 4500 Kč
Termíny: 17. února 2012; 23. března 2012; 27. dubna 2012

Intenzivní workshop sestávající ze tří na sebe navazujících víkendů, věnovaný vám všem, kteří si chcete připomenout a společně zazpívat písně z bohaté pokladnice moravských a slovenských lidových písní. Víkendy je možné absolvovat i samostatně. Cena platí za jeden víkend, v případě absolvování celku všech tří víkendů, bude cena snížena na 4000 Kč za víkend. Cena zahrnuje také ubytování a pestrou vegetariánskou i nevegetariánskou stravu.

Lidové písně jsou krásné a mocné, plné melodických a harmonických prvků a krásných textů. Liší se nejen svým nářečím, ale i melodikou a rytmikou a jsou specifické ve svém provedení – od společných jednohlasů až po mohutný zvuk vícehlasů, od plynulých tónů trávnic, písní o lásce, o práci, o všem, co přináší sám život, až po moravské písně o lásce. Všechny tyto písně mají moc nám ukázat, odkud pocházíme, a také dovézt nás zpět “domů”.

17.-19. února 2012 – Cesta k lidové písni (workshop obecnějšího rázu, hlasová rozcvička, výuka písní, prezentace lidové kultury, dokumentární filmy)
23.-25. března 2012 – Mužský a ženský svět v písni (důležité momenty v životě muže a ženy, proměna děvčete na ženu – svatební písně, proměna kluka v muže – písně rekrutské, rozdělení prací v běžném životě – práce na poli (trávnice), role matky (ukolébavky), práce doma (priadky, páračky), život v hospodě)
27.-29. dubna 2012 – Moje píseň – můj domov (workshop zaměřen na hledání vlastních kořenů, vztahů v rodině; obeznámení se s fungováním kultu rodiny v minulosti – prezentace – a přenesení do současnosti. Písňový materiál bude obsahovat písně zachycující příslušnost k národu, kultuře a tradici, písně pohraničních menšin a Slovaků žijících v zahraničí, v Čechách, moment odloučení od domova – téma vystěhovalectví, putovních povolání (drotári-dráteníci) a další.

Již teď je naše lidová kultura a folklór ohrožená. Lidé přestávají zpívat, zapomínají na své poklady uvnitř a v moderním světě jsou zahlceni hlukem a stresem různých tlaků a struktur přežití. Nejen my, ale i naše děti jsou ohroženi. Pokud zapomeneme, odkud jsme, odkud pocházíme, zapomeneme také, odkud vychází náš hlas.

Máme krásné písně, ke kterým potřebujeme přistupovat zodpovědně, s láskou a úctou. Tyto písně nás spojují, jsou “naše”, jsou naším lidovým dědictvím, které zde zanechali naši předci pro nás a my na ně zapomínáme a nebo je odkládáme, protože si pro ně nedokážeme vytvořit prostor a přestáváme cítit zodpovědnost. Máme společné písně, které můžeme předávat našim dětem. Sami se od nich odpojujeme a tím zapomínáme, kdo jsme.

Stává se často, že když si lidé chtějí společně zazpívat, nedokážou si vzpomenout na jednu píseň, kterou by všichni znali a společně si ji zazpívali. Zpěv je lék, v dnešní době terapie, a písně jsou prostředek v cestě a hledání svého Já, svého hlasu hluboko uvnitř. Je důležité připomenout si tento pocit vnitřního domova, pocit bezstarostnosti, bezpečí a svého Já. Vyzpívat se od bolesti a smutku, vyzpívat se od stresu a tlaku dnešní doby, vyzpívat svou silnou touhu a vášeň a vypovědět všechny přání a sny společnou písní a být hrdí na naši bohaté dědictví a kulturu.

K tomuto workshopu si Ida Kelarova přizvala ke spolupráci dvě skvělé umělecké osobnosti, zpěvačky, hudebnice a tanečnice Petru Vraňákovou a Lenku Dubníčkovou.

Petra Vraňáková (Dolný Kubín, Slovenská republika) vystudovala v Bratislavě obor léčebná pedagogika. Od dětství vyrůstala v silném vztahu s folklórem, kterému se věnuje intenzívně celý život. V rodném městě byla od dětství členkou folklorního souboru Trnka a svůj talent a vztah k hudbě rozvíjela i na ZUŠ P. M. Bohúňa v Dolném Kubíně, kde také absolvovala 8 let hry na housle. Poté účinkovala v hudební složce folklórního souboru Oravan, později v souboru Technik (Bratislava), kde je aktivní členkou dodnes. Zpěv a tanec rozvíjí v uměleckém souboru Lúčnice.
Lenka Dubníčková (Slovenská republika) byla rodiči vedena ke zpěvu prostřednictvím táhlých písní ze Záhorí již od mala. Začala navštěvovat ZUŠ v Malackách, kde studovala nejen zpěv, ale i hru na houslích a klavíru. Od osmi let zpívala a tancovala ve folklorním souboru Slnečnia-slnečník v Gajarech – ve vesnici, z níž pocházeli její rodiče. Posledních 10 let účinkuje v souboru Lúčnica, poslední tři roky je vedoucí pěvecké složky souboru. Vystudovala divadelní dramaturgii na VŠMU v Bratislavě. Dnes je lektorkou dramaturgie a koordinátorkou edukačních projektů Činohry SND. Kromě toho učí hudební výchovu na základní škole a příležitostně sa podílí na hlasové výchově a výběru písní amatérských folklorních souborů.

Petra a Lenka jsou mladé, talentované zpěvačky, hudebnice a tanečnice, které podporují, inspirují a věnují se tradičnímu zpracovávání zvyků a písní různých regionů slovenské kultury. Setkaly se v souboru Lúčnica a jejich přátelství umocnilo jejich vzájemný hluboký vztah o kulturu, tradice, zpěv a hudbu svého rodného Slovenska. Společně založili svůj vlastní pěvecký soubor Hrdličky.

Když jsem poprvé slyšela Lenku s Petrou zpívat dvojhlasé slovenské písně, zároveň mě bylo teplo u srdce a zároveň mě mrazilo po celém těle a zároveň mě vytryskly slzy dojetím. Měla jsem velikánskou radost…jejich hlasy pronikly nejen do našich srdcí ale také i do mého vědomí a svědomí.

Svým zpěvem nám připomínají život, krásu a sílu “tradičních písní”, otevírají v nás touhu si tyto písně zazpívat, nestydět se za to, kdo jsme a odkud jsme a být hrdí na svou kulturu. Obě zpěvačky mají takovou sílu ve svých hlasech, že dokáží inspirovat i mladou generaci, která dnes preferuje převážně moderní západní styl hudby. Nenechte si tento zážitek ujít, přijďte si zazpívat i s vašima dětmi.

Ida Kelarova

Workshop je organizovaný ve spolupráci se Slovenským institutem v Praze, který nad ním převzal záštitu